čtvrtek 14. ledna 2021

Čaroděj z Ohňové hory (recenze)

Originální název: Warlock of Firetop Mountain

Edice: Fighting Fantasy, číslo 1

Žánr: fantasy gamebook

Autoři: Steve Jackson a Ian Livingstone

Přeložil: Ana Doležalová, Jiří Emmer

Obal: Peter Andrew Jackson

Ilustrace: Russ Nicholson, dodatečné ilustrace v českém vydání Karel Dach

Vydal: Perseus, 1. vyd. 1994, 2. vyd. 1999, Mytago, 1. vyd. 2015, 2. vyd. 2020

Čaroděj z Ohňové hory byl jako první kniha série Fighting Fantasy napsán už v roce 1982 a pro žánr gamebooků se tak jedná o přelomový počin. Historie knihy je zajímavá - původně se mělo jednat o příručku ke hraní her na hrdiny. Autoři se ale během dvouleté práce původní myšlence stále více vzdalovali, až došlo k revolučnímu skloubení fantasy zápletky a zjednodušených RPG pravidel, umožňujícímu čtenáři prožít knihu jako hru na hrdiny pro jednoho hráče.

Zápletka

Hráč je postaven do role dobrodruha hledajícího poklad mocného čaroděje Zagora, ukrývajícího se ve svém jeskynním sklepení pod Ohnivou horou. Nečekejte tedy žádnou epickou výpravu za záchranou světa - jednoduše jdete vybušit čaroděje a sebrat jeho poklad. Až mi je starého pána skoro líto. Cestou k pokladu samozřejmě musíte čelit různým nástrahám a Zagorovým služebníkům. Dozvíte se také, že truhla k pokladu je uzamčena rovnou třemi klíči. Ten lišák Zagor!

Herní mechaniky

Čaroděj z Ohňové hory nastavil základní pravidla série Fighting Fantasy a vlastně tak i předurčil vývoj celého žánru na dlouhé dekády dopředu. Vaše postava má tři atributy - Staminu, Umění boje a Štěstí. Zatímco Stamina slouží jako pasivní ukazatel počtu zbývajících životů, Umění boje se přičítá k hodu kostkami při určení vaší síly v boji. Štěstí pak představuje jakousi divokou kartu - umožňuje vám vyhnout se nečekaným situacím a případně i utéci z boje, s každým použitím se ale atribut snižuje. Výše každého atributu se určuje na začátku hry pomocí kostky.

K dispozici máte deset dávek proviantu, kterým si můžete Staminu obnovit, pochutnat si na něm (alespoň v originální edici) můžete pouze na specifických odkazech. Do vínku si také vyberete jeden posilující lektvar, který ovšem vystačí rovnou na dvě použití.


Vizuální stránka

Čaroděj slouží jako vzor pro celou sérii Fighting Fantasy i po své vizuální stránce. Obálku knihy zdobí ilustrace čaroděje a draka od Petera Andrewa Jacksona - všimněte si, že ani zde Zagor nepůsobí jako kdovíjaký záporák. Samotná kniha je hojně prokládána celostránkovými černobílými ilustracemi od Russe Nicholsona. V originální verzi je přítomno 34 velkých ilustrací, v českém vydání od Persea jsem jich napočítal dvacet. Většina zachycuje různé nasávající gobliny a orky (o těch za chvíli) či jiné nestvůry, se kterými se během vaší výpravy pravděpodobně setkáte.

Za zmínku stojí skutečně odporný ghůl z odkazu 275 a soptící drak z odkazu 106. Některé ilustrace jsou na tom ale hůře - třeba pažemi mávající minotaur z odkazu 179 či dveře (wow, vzrušující!) na odkazu 303.

Průběh hry (Pozor: tato část obsahuje spoilery) 

Hra začíná vaším vstupem do jeskyně. Nečekejte žádný strhující děj; vaše postava prochází jednu jeskynní místnost za druhou v takřka dokonalé imitaci klasické hry na hrdiny, zatímco nestvůry v ostatních místnostech trpělivě čekají na váš příchod.

V první části jeskyně se setkáte především se stereotypními gobliny a orky, kteří většinu času tráví spaním, chlastáním a příležitostným mučením trpaslíků. Vzhledem k vašim vlastním zištným zájmům jim ale vlastně nemáte co vyčítat. Nalézt zde můžete různě užitečné předměty (od kousku sýra přes nanicovatý štít až po magický drahokam) a také několik klíčů, které mohou sloužit k odemčení truhly s pokladem.

Cesta vás zavede až k podzemní řece, kterou můžete překročit různými způsoby - můj nejoblíbenější je za pomocí převozníka. Ten totiž běžně převáží za dva zlaťáky, ale při pohledu na vašeho přespolního hrdinu zamumlá něco o inflaci a cenu postupně zdvihne až na nehorázných pět zlatých! Celá situace samozřejmě může v duchu toho nejlepšího z osmdesátkového fantasy vygradovat až ke krvavému souboji.

Za řekou se gamebook výrazně mění - a není divu. Zatímco první část knihy psal Ian Livingstone, druhou část napsal Steve Jackson, a i přes rozsáhlou redigaci je rozdíl v herním zážitku poměrně značný. Takže vítejte v Zagorově labyrintě! Namísto podřimujících goblinů se zde setkáte s malátnými zombiemi a zdánlivě mrtvými ghůly. Labyrint je bohužel nejslabší článek knihy; většina chodeb postrádá jakýkoliv popis a pokud si nekreslíte mapu nebo alespoň nevypisujete navštívené odkazy, bloudění labyrintem se pro vás stane frustrující zkušeností. Alespoň že simulátor chození chodbami občas přeruší nějaké zajímavější střetnutí - tu hrají karty trpaslíci, támhle na vás pažemi mává minotaur.

Pokud se vám podaří z labyrintu vymotat dřív, než se z nekonečného bloudění zhroutíte, dostanete se do Zagorových komnat. Následující souboje jsou poměrně tuhé, pokud ale máte ty správné předměty, můžete se jim úplně vyhnout. Nakonec vás čeká poslední výzva - zkombinování klíčů k otevření truhly. Ve hře je totiž celkem pět očíslovaných klíčů a správné jsou jenom tři. 

Pokud se vám podaří truhlu odemknout, gratuluji - získáváte nesmírné bohatství a díky nalezené knize kouzel se dokonce můžete stát novým Čarodějem z Ohnivé hory. Ahá! Kruh se uzavírá! Tak si tak říkám, jak dlouho vlastně Zagor Ohnivé hoře vládnul? A za jak dlouho přijde nějaký další chytrák, který dostane zálusk na můj poctivě ukořistěný poklad? Nejvyšší čas vzít všechny klíče a honem je někam poschovávat.

Závěrem

Z hraní Čaroděje mám smíšené pocity. Na jednu stranu se jedná o poměrně zábavné čtení (tedy, pokud přivřu oči před nervy drásajícím labyrintem) a vlastně velice autentický flashback do prvopočátků her na hrdiny - celé jako by to z oka vypadlo prvním edicím Dungeons & Dragons a Dračího doupěte či videoherním "dungeonovkám" jako byla Ultima nebo Eye of Beholder. S tím jsou ale spjaté i zápory - prostředí není příliš zajímavé a ani vlastně moc nedává smysl, děj prakticky neexistuje a většina střetnutí je z dnešního pohledu ukázkové klišé. Je otázkou, nakolik by byl ochotný tyto prohřešky odpustit nostalgií nezatížený čtenář. 

Navíc, protože se jedná o prvotinu, nepřekvapí, že jsou herní mechaniky jen velmi základní a neozkoušené - pozdější díly mohou nabídnout vyváženější zážitek.

Neodpustím si ale i trochu toho obdivu a posvátné bázně. Přecijen se jedná o první knihu ze série Fighting Fantasy a většina zde uvedených principů vydrží i na dalších 58 dílů. A přitom stačilo tak málo, a všechno mohlo být jinak - třeba kdyby namísto gamebooku vznikla již zmiňovaná příručka her na hrdiny. 

 

Hodnocení:

Počet odkazů: 400

Počet času na dohrání: 90 – 180 min. (s mapou to jde rychleji)

Počet pokusů na aktuální dohrání: 2 (poprvé jsem dorazil k truhle s pokladem se špatnými klíči, napodruhé už se správnými)

Originalita tématu: 2/5

Čtivost: 4/5

Hratelnost: 3/5

Obtížnost: 3/5

Grafické zpracování: 3/5

Potřeba tvorby mapy k dohrání: Ano (v zájmu zachování příčetnosti)

Celkové hodnocení: 65 % (nostalgik nechť si přidá dalších 20 %)

Verdikt: Autentický osmdesátkový simulátor dungeon crawlu - spousta zajímavých nestvůr a setkání v (ne)propojené síti místností a chodeb.

 

Bonus: Návod k průchodu labyrintem. Pokud se nemůžete vymotat z labyrintu a nechcete riskovat srdeční zástavu, snad vám pomůže tato menší nápověda. Po střetu s minotaurem (54) jděte na jih (308), na jih (160), na jih (246), na sever (329), na východ (299), na sever (359), na západ (285), na západ (297), na západ (150), na sever (222), a znovu na sever (106). Hodně štěstí v nadcházející části!

Žádné komentáře:

Okomentovat